Mdloba (kolaps, synkopa)
Co se děje uvnitř
Jak je již napsáno výše, jde o obrannou reakci organismu. Je to odezva na krátkodobé zpomalení srdeční frekvence a pokles krevního tlaku, k tomu se ještě někdy přidává prudké rozšíření žilního řečiště.To vše může způsobit, že se k srdci nevrátí prakticky žádná krev a dojde tak ke chvilkovému nedokrvení mozku (nedostane čerstvou dávku okysličené krve).
Nervové buňky jsou tak citlivé, že i tuto chvilkovou nedokrvenost registrují a přestávají správně pracovat. Následkem toho dochází k pádu. Mozek se snaží pomoci srdci, aby se nemuselo tolik namáhat, při pumpování krve do hlavy.
Když člověk leží, je pro srdce snazší dostat krev k mozku než, když člověk stojí. Jakmile je opět obnoven dostatečný přísun krve, postižený se probírá. Jiný druh mdloby vzniká například při dlouhém pobytu ve vydýchaném prostředí, ale princip je stejný - málo kyslíku pro mozkové buňky.
Pozor! K mdlobě může také dojít při prudkém úleku (vystrašení, duševní otřes, tělesný šok - postříkání ledovou vodou) nebo při pohledu na něco odporného (fobie).
Pozn.: Někdo si může plést mdlobu s bezvědomím, ale je v tom velký rozdíl. V bezvědomí dochází k povolení svalstva a hrozí tak zapadnutí jazyka což postiženého ohrožuje na životě dále jsou potlačeny obrané reflexi.
Co se děje zvenčí
Někteří lidé na sobě dokáží příchod mdloby poznat a snaží se tomu nějak zabránit (např.: si lehnou, posadí se a dají si hlavu mezi kolena) tím srdci ulehčí práci, aby prokrvilo mozek a mdloba se nedostaví.Bohužel častější je, že jde člověk okamžitě "k zemi", proto pokud jsme blízko postiženého snažíme se ho zachytit a zmírnit tak jeho pád. Vysoký počet kolapsů se objevuje hlavně v horkých dnech, kdy je člověk vyčerpaný (nedodržený pitný režim) nebo dlouho stojí (např.: ve frontě, venkovní kulturní akce).
Citlivá osoba může omdlít, když např. rychle vstane z postele nebo má dlouho zakloněnou hlavu (sledování něčeho ve výšce, plavání stylu prsa), tím se totiž v zadní části krku skřípnou tepny zásobující mozek.
Mdloba se dá předpovědět na základě několika příznaků (zejména bledost, nevolnost, pocení, snížená tepová frekvence - bradykardie, snížený krevní tlak - hypotenze). Sám postižený může mít těsně před kolapsem problémy se zrakem (zatmění před očima, jiskřičky,?) nebo se sluchem (slyší např.: šelest).
První pomoc
Pokud někdo omdlí, první co uděláme je, že mu zdvihneme dolní končetiny. Můžeme také přikládat chladivé obklady na čelo, rozepnout tísnící oděv u krku a zajistit přístup čerstvého vzduchu.Postižený by měl nabýt vědomí do 5-ti minut, pokud se tak nestane zavoláme ZZS. Po probrání by se ještě pacient neměl pokoušet vstávat. Asi po 10-ti minutách se může posadit a po té se pomalu postavit. Pokud pociťuje závratě necháme ho ještě ležet a po dalších 10-ti minutách vztyk opakujeme. Pokud se od postiženého dozvíme, že se u něj mdloba často opakuje nebo se kolaps dostavil bez zjevné příčiny, doporučíme mu návštěvu lékaře nebo ji sami zajistíme.
Shrnutí
Příznaky
- bledost
- nevolnost, pocení
- snížená tepová frekvence, ztráta vědomí a pád
První pomoc
- zdvihnutí dolních končetin
- chlazení čela, uvolnění tísnícího oděvu u krku, čerstvý vzduch
- zavolání ZZS při dlouhé ztrátě vědomí (více než 5 minut)
- případná návštěva lékaře
Zástava dechu, umělé dýchání, trojitý manévr
Článek popisuje umělé dýchání u dospělých osob, použití trojitého manévru a další rady jak postupovat při zástavě dechu.
Příčiny zástavy dýchání:
- vdechnutí cizího tělesa
- poranění horní krční míchy
- otevřené poranění hrudníku (pneumotorax)
- křečové stavy ? epilepsie
- tetanus
- zúžení dýchacích cest
Jak rozpoznat:
- cyanóza, vosková bledost
- nepřítomnost dýchacích pohybů (kontrolujeme zrakem)
- necítíme proud vydechovaného vzduchu na přikloněné tváři
První pomoc u dospělých osob - umělé dýchání z plic do plic
- poloha na zádech - rovná, tvrdá podložka
- čistá dutina ústní, vyndaná zubní protéza, odstraněny překážky z dýchacích cest
- záklon hlavy, udržovaný dlaní přitisknutou na čelo, tatáž ruka, nebo prsty drží nos
- zahájení 2 - 4 hlubokými vdechy, nečekáme na první výdech (zajistí maximální rozpětí plic, jejich okysličení, rozepnutí nevzdušných ložisek, event. možnost reflexní obnovy dýchání)
- každý umělý vdech musí být dostatečně dlouhý a hluboký (dle standardů Evropy - 0,4 - 0,6 litrů, dle standardů USA - 0,8 - 1,2 litrů), dále frekvence 12 - 16 vdechů za minutu
Jak poznat, že je dýchání účinné: zvedá se hrudník, lepší se barva postiženého, hmatný tep na krkavicích
Pokud se při úvodu umělého dýchání hrudník nezvedá a je cítit při vdechu odpor, je pravděpodobná překážka v dýchacích cestách. Jak ji odstranit najdete v článku Uvolnění překážky v dýchacích cestách. Pokud nejde těleso z dýchacích cest odstranit, provádíme umělé dýchání i nadále (bez ohledu na zmiňované cizí těleso v dýchacích cestách) - lepší nějaká resuscitace, než žádná!
Dutinu ústní čistíme a revidujeme v leže na zádech v mírném záklonu a otočení hlavy na straně. Předcházíme tak možné aspiraci, nebo zapadnutí případného tělesa do hlubších částí dýchací trubice.(Tímto způsobem nelze provádět při poranění páteře).
Při nemožnosti otevření dutiny ústní z důvodu např. křečí použijeme k otevření tzv. trojitý manévr. Ten použijeme i při podezření na poranění krční páteře. Své prsty pokládáme za úhel dolní čelisti, palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist povytahujeme a vysouváme dopředu. Vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní dýchací cesty.
Stabilizovaná poloha
Stabilizovaná poloha
Stabilizovaných poloh, tedy poloh na boku, které mají za úkol udržet průchodné dýchací cesty a zabránit vdechnutí zvratků, je více. Zde uvádíme dvě, klasickou starší a novou tzv. europolohu, která je zavedena od začátku roku 2007. Důvod zavedení nové polohy je ten, že ve starší poloze dochází k utlačování spodní ruky a hrozí její ochrnutí, nevýhodou je špatný transport postiženého v této poloze.Starší typ
Kdy: Je určena pro pacienty v bezvědomí, kteří dostatečně dýchají a mají zachovalou srdeční činnost (toto se každou minutu musí kontrolovat).Jak: Klekneme si k boku postiženého. Dolní končetinu postiženému (tu, která je k nám blíže) pokrčme v koleni.

Horní končetinu (opět bližší k nám) zasuneme pod hýždě postiženého, můžeme si pomoci tím, že zatlačíme na pokrčené koleno směrem od sebe, tak jakoby nadzvedneme jednu hýždi.

Dále položíme horní končetinu, která je od nás vzdálenější, přes břicho postiženého a tahem za rameno této ruky převalíme pacienta na bok. Pomáháme si při tom druhou rukou, kterou pokrčené koleno tlačíme bokem k zemi.

Po převalení zkontrolujeme, jestli má pacient spodní rameno za sebou a neleží si na něm, měl by totiž ležet spíše na prsu. Dále tlakem na bradu a čelo vytvoříme co největší záklon hlavy a tvář položíme na hřbet ruky, která je dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná.


Novější typ (tzv. euro-poloha)
Kdy: Je určena pro pacienty v bezvědomí, kteří dostatečně dýchají a mají zachovalou srdeční činnost (toto se každou minutu musí kontrolovat).
Jak: Klekneme si k boku postiženého. Horní končetinu postiženému (tu, která je k nám blíže) položíme tak, aby svírala pravý úhel s tělem.
Nyní od nás vzdálenější dolní končetinu pokrčíme v koleni a horní končetinu na stejné straně těla položíme na břicho postiženého (toto znázorňují zelené šipky). Zraněného převalíme tak, že ho uchopíme za od nás vzdálenější rameno a pokrčené koleno a táhneme ze ně k sobě (modré šipky).
Po převalení tlakem na bradu a čelo vytvoříme co největší záklon hlavy, tvář položíme na hřbet ruky, která je dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná. Druhou ruku můžeme ohnout v lokti, aby nedošlo k nějakému nechtěnému zranění. Ještě upravíme pozici pokrčené dolní končetiny, ta by měla být v kyčli a koleni ohnuta do pravého úhlu.
Stranu, na kterou postiženého převalíme, zvolíme podle druhu zranění. Snažíme se tedy zraněného položit na nepoškozenou polovinu těla. Výjimkou je pneumothorax, kdy se tíhou celého těla fixuje hrudník a částečně se tak tlumí bolest. Na jedné straně smí člověk ležet maximálně 30 minut.
Pokud máme podezření na vážnější zranění s vnitřním krvácení nebo se obáváme zlomeniny páteře postiženého do stabilizované polohy vůbec neukládáme, pouze zajistíme dýchací cesty. Ve stabilizované poloze se snažíme základní životní funkce kontrolovat v krátkých časových intervalech, aby se případné vypadnutí odhalilo co nejdříve a ihned se začalo s resuscitací.
Mozková mrtvice (mozkový infarkt)
Co se děje uvnitř
Mozková mrtvice je třetí nejčastější příčinou smrti, po srdečních infarktech a rakovině. V 80 % případů ji zaviní ucpání mozkové cévy, vznikne tak mozkový infarkt. V 20 % ji způsobí prasknutí cévy a vznikne tak mozkové krvácení (tyto případy bývají složitější a mají i vážnější následky).Co se děje zvenčí
Mrtvice může udeřit kdykoliv a kdekoliv, i u jinak zdravého člověka! Na první pohled může mít postižený problémy s chůzí, rovnováhou a pohybem vůbec. Při komunikaci může působit zmateně, dezorientovaně nebo mít problémy mluvit a někdy i rozumět, co říkají jiní. Dále se může dostavit slabost, ztráta citlivosti tváře nebo končetiny (tzv. "mravenčení") a neschopnost dobře je ovládat. Postižený si může stěžovat na problémy se smysly, zejména se zrakem (špatné vidění, rozmazaný obraz, krátkodobá ztráta), výjimkou není ani bolest hlavy. V obličeji si můžeme všimnout asymetrie (např. pokleslý koutek úst nebo oka, spadlé oční víčko..). Příznaků je celá řada, odvíjejí se od toho, která část mozku je právě poškozena. Zrádné může být ale hlavně to, že postižený nemusí cítit žádnou bolest. Pokud se nedostaví okamžitě k lékaři, následky jsou katastrofální!První pomoc
Při podezření na mrtvici u postiženého okamžitě zavádíme protišoková opatření. Pokud je při vědomí, uložíme ho do polohy při mozkolebních poraněních, v bezvědomí zavádíme stabilizovanou polohu. Nepodáváme žádné léky, můžeme chladit hlavu postiženého.Důležité je nepodceňovat příznaky a ihned zavolat ZZS, nebo se s postiženým co nejdříve dostavit k lékaři!
Shrnutí
Příznaky
- slabost
- ztráta citlivosti tváře nebo končetiny ("mravenčení"), neschopnost dobře je ovládat
- zmatenost, dezorientace, poruchy vnímání (problémy mluvit a někdy i rozumět)
- potíže s chůzí, rovnováhou a vůbec s pohybem, pociťuje závratě
- problémy se smysly (zejména zrak)
- náhlá bolest hlavy, někdy ztuhnutí krku
- asymetrie obličeje
První pomoc
- protišoková opatření
- zajištění klidu
- možno chladit hlavu
- polohování: při vědomí - poloha při mozkolebních poraněních
v bezvědomí - stabilizovaná poloha
při šoku - protišoková poloha -
Astma (bronchiální asthma)
Astmatický záchvat často vzniká jako důsledek zhoršení chronického onemocnění postiženého.
O co se jedná: příčinou astmatického záchvatu je zůžení průdušek, většinou vyvolané alergeny (pyl, prach, plísně) či psychickým stresem nebo fyzickou námahou
Příznaky: dýchání je pro postiženého stále namáhavější, potí se, projevují se u něho pocity strachu a má dráždění ke kašli. V důsledku nedostatečného dýchání může dojít k hypoxii (nedostatečné prokrvování tkání, projevuje se cyanózou - zmodráním konečků prstu a ušních lalůčků)
První pomoc
- postiženému rozepneme těsný oděv (límeček košile, kravata), zajistíme přísun čerstvého vzduchu, odstraníme případné alergeny
- pokud má postižený u sebe léky (často ve formě inhalační spraye), podáme tyto léky dle návodu
- postiženého dáme do polosedu (tzv. Fowlerovy polohy), čímž mu usnadníme dýchání
- sledujeme stav postiženého a přivoláme lékařskou pomoc
Poznámka: důležité je psychologické působení na postiženého - jeho uklidnění a rychlost poskytnutí první pomoci
Poranění mozku (otřes mozku, zhmoždění a stlačení)
Poranění mozku nevzniká jen vlivem působení vnějších sil na lebku, ale může mít i jiné příčiny.
Otřes mozku (komoce)
O co se jedná: jde o dočasnou, ale rozsáhlou poruchu mozkové činnosti
Příznaky: většinou po úrazu krátké bezvědomí v řádu minut, postižený si nepamatuje na událost, bolesti hlavy, dezorientace, zvracení, pot a zvýšená dechová frekvence
Zhmoždění mozku (kontuze)
O co se jedná: jde o mechanické poškození mozku se strukturálními změnami buněk
Příznaky: většinou po úrazu krátké bezvědomí v řádu minut, postižený si nepamatuje na událost, bolesti hlavy, dezorientace
Stlačení mozku (komprese)
O co se jedná: jde o stlačení mozku vlivem krvácení či hematomu (to vzniká porušením cév při úrazu) - nemusí být tedy způsobeno úrazem, ale například i mozkovou mrtvicí
Příznaky: většinou u postiženého nastává tzv. "dvoufázové bezvědomí" - postižený upadne po úrazu do bezvědomí, po probrání zvrací a po různě dlouhé době (až v rámci dne) upadá do druhého bezvědomí v důsledku stlačení mozku vznikajícím hematomem.
Mezi bezvědomími je možné u postiženého pozorovat rozdílnou velikost zornic.
První pomoc
Postižený je v bezvědomí - ošetříme vnější poranění a pacienta uložíme do stabilizované polohy (dbáme zvýšené opatrnosti při manipulaci - možnost poranění krční páteře)
Postižený při bezvědomí - poloha na zádech s podloženou hlavou, protišoková opatření, nepodáváme jídlo ani pití.
Takto postižené osobě vždy zajistíme lékařské ošetření v co nejkratším čase, či přímo zavoláme ZZSPříručka první pomoci
Nabízíme ke stažení příručku první pomoci.
Elektronická výuková publikace pojednávající o nejčastějších akutních stavech, s nimiž se můžeme kdykoliv setkat. Publikace nabízí čtenáři jedinečné informace, jak správně diagnostikovat poruchu zdravotního stavu, a jak správně následně poskytnout první pomoc. Jedná se již o třetí - plně přepracované vydání již dříve vydaných příruček první pomoci (díl 1 a 2), vydaných v roce 2005. Autorem publikace se stal Michal ŠEBEK, záchranář, věnující se dané problematice již řadu dlouhých let, vydavatel a editor informačního medicínského portálu MediRádce, publicista, Člen české rady pro resuscitaci - v sekci výzkum a výuka.
Příručka první pomoci od Michala Šebka je volně ke stažení zde (formát PDF, 3,7MB).