Pro výběr ideálního protějšku potřebujete poznat průměrně dvanáct partnerů
První vážný vztah v našem životě je vždy důležitý, ale jen málokomu vydrží na celý život. Podle australských expertů jen bláhový člověk doufá, že svého celoživotního druha potká v prvním muži či ženě svého života. Podle výzkumů totiž toho pravého najdeme v průměru až na dvánáctém rande. Hledání ideálního manžela či manželky je tak mnohem složitější, než si mnozí z nás myslí.Australská matematička Clio Cresswellová vypočítala, že svobodní lidé by měli začít myslet na vdavky v průměru až s dvanáctým partnerem. Není sice vyloučeno, že ten dokonalý protějšek někdo potká v prvním, druhém či až pětadvacátém protějšku, největší pravděpodobnost má ale právě u čísla dvanáct.Šance zvyšují předchozí vztahy„Jen tady v Austrálii je míra rozvodů u prvního manželství 35 procent. Když si budete kupovat nové DVD a já vám řeknu, že šance na poruchu je u toho přístroje 35 procent, asi jen stěží si ho fakt koupíte. Ale přesto do manželství jdeme pokaždé s vírou, že náš partner je tím pravým a že nám to na sto procent vyjde.Podle mých propočtů ale člověk musí mít aspoň dvanáct partnerů za sebou, aby šanci na úspěšné manželství zvýšil. Pokud jich tolik vystřídáte, pak je šance na úspěch v manželství až 75 procent,“ tvrdila profesorka Cresswellová z University of Sydney v rozhovoru pro Sydney Morning Herald.Cresswellová více ze svých propočtů a statistik vysvětluje ve vlastní knize „Sex a matematika“. „Myslím, že je dost smutné, že většina společnosti nepřijímá matematiku tak, jak by měla. Matematika ale může být zábavná,“ dodává uznávaná expertka na počty.
Nejlépe fungují manželství, kde je chytřejší a o pět let mladší žena
Pokud muž touží po dlouhodobém vztahu, měl by vsadit na životem ověřené případy. A statistiky hovoří jasně, nejdéle vydrží manželství těm párům, v nichž je žena minimálně o pět let mladší a přitom inteligentnější. Pokud navíc ani jeden z dvojice neprošel v minulosti rozvodem, jsou šance nejvyšší.Naopak nejhorší variantou pro manželství je podle odborníků z Bath University ta, kdy je žena starší o pět a více let. Tato manželství se rozvádějí až třikrát častěji.Manželství prostě svědčí vyšší věk muže, ale také vyšší inteligence ženy. Takové páry mají největší pravděpodobnost, že se dožijí zlaté svatby.Rozvody nikomu neprospívajíPředchozí rozvody partnerů svazkům taky příliš nepřejí. Úplnou katastrofou pak bývají předchozí rozvody obou z páru.„Partneři se ale skutečně vybírají na základně vzájemné lásky, náklonnosti, fyzické přitažlivosti, hledají si člověka s podobnými chutěmi, názory a postoji a se stejnými hodnotami,“ tvrdí doktor Emmanuel Fragniere z Bath University. Riziko rozvodu však zvyšují objektivní faktory jako věk, vzdělání a kulturní kořeny.
Jenom láska k zachování manželství nestačí
Australští vědci zjišťovali, co je zapotřebí k zachování šťastného manželství, a dospěli k závěru, že jen láska k tomu nestačí. Podle studie badatelů z Australské národní univerzity ovlivňují trvalost manželského svazku takové faktory jako věk dvojice, předchozí vztahy a dokonce i to, zda kouří, nebo ne.Výzkumníci sledovali v letech 2001 až 2007 téměř 2 500 párů - manželských nebo partnerských - aby zjistili okolnosti soužití těch, kteří spolu zůstali, a naopak těch, kteří se rozvedli nebo rozešli.Z výsledků vyplynulo, že například manžel o devět let a více starší než manželka se s dvakrát větší pravděpodobností rozvede. A stejně tak muži, kteří se oženili před pětadvacátým rokem života.Rozvodovost ovlivňují i děti.Dlouhověkost manželského nebo partnerského svazku ovlivňují také děti. Jedna pětina dvojic, která měla děti před manželstvím - ať už z předchozího vztahu nebo společné - se rozešla ve srovnání s pouhými devíti procenty dvojic bez dětí narozených před sňatkem.Také ženy, které touží po dětech mnohem víc než jejich partneři, s větší pravděpodobností skončí u rozvodového soudu.Rovněž rodiče dvojice hrají ve vztahu svou roli. Studie ukazuje, že přibližně 16 procent mužů a žen, jejichž rodiče se někdy rozešli nebo rozvedli, na vlastní kůži zažilo rozpad manželství. A to ve srovnání s deseti procenty těch, jejichž rodiče se nerozešli.Často i opakovaná manželství krachují.Výjimkou nejsou ani partneři, kteří zažívají druhé nebo třetí manželství. Ti se s devadesátiprocentní pravděpodobností spíše rozejdou než pár, který se bere poprvé.Není žádným překvapením, že roli hrají i peníze. Šestnáct procent respondentů, kteří připustili, že byli chudí, nebo kde manžel - nikoliv manželka - byl nezaměstnaný, se rozešlo, ve srovnání s pouhými devíti procenty dvojic s finančním zázemím.S větší pravděpodobností se také rozpadne vztah párů, v nichž jeden z partnerů kouří.Za méně důležité pokud jde o riziko zániku vztahu označili badatelé faktory jako počet a věk dětí narozených manželskému páru, postavení ženy v zaměstnání a počet let, po která byla dvojice zaměstnána.
Společné manželské lože škodí zdraví, tvrdí vědci
Manželství prospívá zdraví a prodlužuje život. Avšak pouze tehdy, když partneři nesdílejí lože, překvapivě tvrdí spánkoví hygienici. Společné spaní na jedné posteli či v jedné místnosti totiž s sebou často nese nekvalitní spánek, protože dvojice se vzájemně během noci budí. A kvalitní nerušený spánek je velmi důležitý pro celkové zdraví a dlouhověkost.„Většina dvojlůžek má podle našich průzkumů jen 140 centimetrů v průměru, což je o deset centimetrů na osobu méně, než má dítě na jednolůžku,“ potvrdil expert na spánkovou hygienu doktor Neil Stanley z Norwich University.„A k tomu si přidejte, že vás partner v noci kope, bouchá, chrápe a budí při vstávání na toaletu, pak není divu, že nemáme v noci kvalitní spánek,“ dodal ke své teorii oddělených ložnic doktor Stanley.S názorem odborníka na spánkovou hygienu ne zcela souhlasí psychologové, podle nichž spaní na jedné posteli posiluje intimitu mezi partnery.
„Intimita je dobrá pro emocionální zdraví, ale kvalitní spánek je dobrý pro fyzické a mentální zdraví,“ odráží útok Stanley s tím, že spánek je zcela sobeckou záležitostí, kterou stejně nemůžeme s partnerem sdílet. A těm, kteří nechtějí spát v oddělených ložnicích, nabízí alespoň oddělené postele. I tento malý krok prý výrazně přispěje ke zkvalitnění spánku a posílení zdraví.
Nejčastěji krachují manželství, kde pár společně žil již před svatbou
Řada mladých lidí dnes začne žít se svými partnery na zkoušku ještě předtím, než se vezmou a založí společně rodinu. Podle odborníků to ale není nejlepší nápad. Ti, kteří žijí spolu dlouho před vstupem do manželství, pak totiž mají častěji problémy a vztah, který končívá rozvodem.Odborníci z University of Denver také zjistili, že osoby žijící ve společné domácnosti se svým budoucím manželem či manželkou, pak uvádějí po svatbě méně uspokojení.Manželství ze zvyku"Myslíme si, že některé páry, které se nastěhují k sobě bez jasného závazku manželství, sklouznou k manželství jen proto, že prostě spolu už stejně žijí," tvrdí autoři studie profesoři psychologie Scott Stanley a Howard Markman a doktorka psychologie Galena Rhoadesová.Přestože se pár výtečně již zná a vlastně ví, co ho v manželství čeká, problémů přibývá."Zdá se, že je velmi rozumné, aby partneři mluvili o závazcích a o tom, co společný život může znamenat pro budoucnost jejich vztahu, ještě předtím, než se nastěhují k sobě. Zvláště protože při společném soužití se páry rozcházejí hůře než při pouhém randění,“ dodala Rhoadesová.
Sexuologové: Manželský sex by měl mít jasný řád a pevně stanovený čas
Němečtí manželští poradci a sexuologové se spojili a rozjeli ve své zemi novou mediální kampaň, která má zastavit rozpad manželství. Podle expertů u našich západních sousedů totiž za konec většiny vztahů může špatný sexuální život páru. A přestože většina lidí touží po spontánnosti a romantice, měla by spíš vsadit na plánování.Němečtí odborníci věří, že čas na sex se musí každý týden pevně stanovit. A dodržet. Pro bolesti hlavy a únavu pak není místo.Kampaň rozjela terapeutka a odbornice na manželství Barbara Balldiniová, která své názory začala šířit prostřednictvím německých médií.Když jeden chce a druhý ne.Připojila se k ní i kolegyně Ariane von Thüngenová, jež k tématu uvedla: „Je to jeden z největších problémů ve vztahu, když jeden partner sex chce a ten druhý nechce. Kvůli odstranění těchto napětí v páru by si měla dvojice každý týden pevně stanovit datum, kdy bude mít společně sex. Mnoho lidí má pocit, že stanovování takového pevného data pro sex je neromantické, a má pocit, že dobrý je jen spontánní sex.“
Jenže spontánnost zažívá po řadě let soužití jen málokdo. A právě bláhová touha po nekončící romantičnosti je podle von Thüngenové příčinou současné vážné krize manželství.„Páry by si měly stanovit čas pro sex alespoň jednou týdně, mělo by to mít na jejich vztah úžasný vliv. Je to zvlášť prospěšné pro příliš zaměstnané páry, které si tak zajistí prostor pro sex do svého rozvrhu. Některé ženy ztrácejí zájem o sex po narození dítěte a stanovení pevného data pro pravidelnou soulož jim pomáhá tento problém vyřešit,“ tvrdí von Thüngenová.
Zůstávat v nefunkčním manželství není dobré především pro děti
Děti z úplných rodin, kde se rodiče často hádají, prospívají ve škole hůř, než děti, které vychovává jeden rodič ve stabilním prostředí. Děti z rozhádaných rodin navíc častěji užívají drogy a trpí poruchami chování. Pravděpodobnost, že děti z takzvaně "konfliktních rodin" začnou pít, je dokonce o třetinu vyšší, než u dětí vychovávaných jen jedním z rodičů.Věčné hádky a rozepře ovlivňují dítě až do dospělosti. Často takové děti mají potomky už ve velmi mladém věku a trpí problémy se vztahy."Na manželství neexistuje univerzální recept," říká Kelly Musicková z Cornell University, která svůj výzkum zaměřila na vliv rodinného upořádání na život dětí. "Výsledky výzkumu ukazují, že dětem prospívá život s oběma biologickými rodiči, ale pouze v uspořádaném manželství, kdy děti mají silnou vazbu na rodiče a rodiče po nich vyžadují konzistentní disciplínu "Děti z konfliktních rodin dospívají dřív."Děti z konfliktních rodin s větší pravděpodobností - a jde o nárůst o 45 až 75 procent - předčasně opouštějí školu, mají špatné známky, začínají kouřit, opíjejí se, kouří marihuanu, mají nemanželské děti a rozvádějí se," dodává Musicková. Vědci analyzovali informace a život ve dvou tisících rodinách, kde měli děti od čtyř do třiceti čtyř let.
Rozvod škodí zdraví, nepomůže ani další manželstv
Zatímco manželství podle řady studií lidskému zdraví prospívá, rozvod vážně škodí. A jeho zhoubné účinky nemůže zcela zvrátit ani fakt, že se rozvedený znova ožení. Přitom rozvod má stejně jako vdovectví dlouhodobě negativní vliv na psychický stav.Mezi rozvedenými je o dvacet procent více chronicky nemocných s chorobami srdce, diabetem či rakovinou než mezi ženatými a vdanými. Dále mají rozvedení ve srovnání s lidmi žijícími v manželství o 23 procent více potíží s pohybovým aparátem.Podle profesorky Lindy Waitové z Chicaga má manželství na lidské zdraví skutečně blahodárný vliv. Ale jen to první. S každým dalším blahodárných účinků výrazně ubývá.Nejhůř jsou na tom věčně svobodní.A hůře než ženatí a vdané jsou na tom i věčně svobodní, jejichž zdraví je v průměru o 13 procent více zatíženo depresemi a potížemi s pohybovým aparátem.„Jak rozvedení, tak ovdovělí lidé mají horší zdraví, pokud se neožení či nevdají znova. Ale i ti žijící ve druhém manželství mají zdraví o něco horší než ti, kteří se nikdy nerozvedli,“ tvrdí profesorka Waitová.
V kterém roce přijde krize ve vztahu a jak jí předejít
Jste zamilovaní a všechno klape. Nečekejte ale, že to tak bude až do smrti. Každý vztah prochází pravidelnými krizemi. Obvykle přicházejí po roce, po třech a sedmi letech, a pak mezi 17. a 25. společným rokem.
Každý vztah je jiný, má svá specifika a odráží individualitu osobností. Na druhou stranu psychologové už dávno odhalili, že prakticky každý vztah prochází určitými fázemi ve stejné posloupnosti. Z nich se potom dají odvodit krizová období, kterými téměř každý partnerský vztah musí projít.
I když je období, kdy obvykle ke krizi dochází, stanoveno pouze orientačně a stejně tak se liší délka jeho trvání, vyplatí se vědět, kdy kritická období očekávat.
Jeden rok
Existenci partnerské krize po prvním roce vztahu uznávají jen někteří psychologové. Její podstatou je opadnutí prvotní zamilovanosti. Dosud jste se na svého partnera dívali přes milosrdnou clonu hormonů a ta právě teď začíná opadávat.
Tři roky
I když s nástupem krize po prvním roce nesouhlasí všichni odborníci, v otázce krize po třech letech naopak panuje všeobecná shoda: "Vzniká z nepříjemně pociťovaného kontrastu chování partnera v období zamilovanosti s chováním současným. Přibývá situací, v nichž mají manželé odlišné názory a nedovedou se shodnout. Častěji dávají najevo negativní emoce a přenáší je jeden na druhého. Je mezi nimi napětí, které vzniká z častého styku dvou lidí," uvádí klinický psycholog Stanislav Kratochvíl, ve své publikaci Manželská terapie. "Krize se může objevit bez jakékoliv závažné vnější příčiny. Dvojice nemusí mít ani bytové či ekonomické problémy, ani jim do života nezasahují rodiče, nebo jim soužití neničí nevěra, dokonce na vině nejsou ani abnormální povahové rysy některého z partnerů."
Podle odborníků tato krize trvá obvykle rok a nemá smysl se snažit vrátit zpátky původní romantickou zamilovanost. Vztah se v tomto období přehoupl do zcela jiné fáze a jeho opěrnými body již dávno nejsou plamenná vyznání a vášnivé schůzky.
Sedm let
Sedm let je ve vztahu kritických hned ze dvou důvodů. V první řadě na oba partnery doléhá nápor stereotypu a za druhé dochází přirozeně k jakési stagnaci, kdy partneři mohou získat dojem, že už se jejich vztah nevyvíjí a nepřináší jim nic nového. Podle statistik dochází právě v tomto stádiu obvykle k velmi zásadním změnám. S trochou nadsázky lze říci, že po sedmi letech se partneři buď berou, pořizují si dítě, nebo se rozcházejí. Stereotyp s sebou může zase přinášet pocit nespokojenosti, názorové rozpory, pocity zklamání, výčitky i hádky.
Odborníci právě v tomto stádiu doporučují, aby partneři (potažmo manželé) omezili dialogy týkající se manželství či vztahu a soustředili se spíše na řešení praktických záležitostí. Vhodná je orientace na profesní uplatnění. Stejně tak vztahu prospěje jistá míra otevřenosti, kdy každý z partnerů tráví část času o samotě, se svými zálibami nebo svými přáteli. Volnější soužití pomůže, podle psychologů, překonat vztahovou krizi lépe než křečovitá snaha o co nejvíc společně stráveného času.
Sedmnáct až pětadvacet let
Pokud se vám podařilo překonat všechny předcházející krize, čeká vás už poslední zkouška. Krize objevující se mezi sedmnácti až pětadvaceti lety je obvykle méně hluboká než tříletá, která pro vztah představuje největší nebezpečí. Stejně jako ona ale trvá přibližně rok. "Její vznik ovlivňují obavy z blížícího se stáří, a také nejrůznější zdravotní obtíže. Do toho se osamostatňují děti, odcházejí z domova a v rodině je "prázdno". Ženy si víc uvědomují svou závislost na blízkých, mají pocit, že stárnou rychleji než muži. Jejich partneři si často chtějí ještě něco užít v sexu mimo manželství, než bude pozdě," vypočítává důvody Stanislav Kratochvíl.
Takzvaný syndrom prázdného hnízda, který se objevuje po odchodu dětí z domova, je tím výraznější, čím víc jste byli na děti fixovaní, případně jste pro ně obětovali svůj vlastní život. Je důležité, abyste v této fázi našli cestu zpátky ke svým zálibám, koníčkům i společenskému vyžití.
Balzámem na tuto manželskou krizi je společné cestování, výlety, návštěvy ale i třeba společné absolvování nějakého zájmového kurzu. Strukturujete si tak volný čas, dáváte možnost vzniknout novým konverzačním tématům a učíte se být opět jen sami dva.